Příběh včely medonosné
Věděli jste, že pro jeden kilogram medu včelky obletí šestkrát svět? Že každou minutu opyluje včela deset květů a za život nalétá až 57 tisíc kilometrů? Ano, ne nadarmo se říká být pilný jako včelička. Za tvorbou medu totiž stojí stovky včel a tisíce výletů do přírody. Zjistěte, jakým procesem každá lžička medu prošla, než se dostala až na váš stůl. Seznamte se s příběhem včely medonosné.
Včely jsou nejznámějším zástupcem společenského hmyzu. Na Zemi jich žije přes 20 tisíc druhů a nepohlíží se na ně jako na jednotlivce, nýbrž jako na živý superorganismus - včelstvo. Včela medonosná je pak jediným hmyzem, který produkuje potravu vhodnou pro člověka. Med. A jak jeho tvorba ve včelstvu probíhá? Pojďme se na to podívat.
Výrobní tým meDového království
VČELSTVO
Jedna velká včelí rodina
V České republice žije přibližně půl milionu včelích rodin. Aby se jejich členové navzájem poznali, má každá z nich svou specifickou vůni. Ta vzniká v kusadlových žlázách matky, která vytváří jedinečný feromon kolující v potravě celého včelího společenství. Spojuje tak tisíce jedinců v jedno včelstvo, kde najdete jednu matku, tisíce dělnic a stovky trubců. Každý ze členů včelstva má přidělenou specifickou roli a funguje mezi nimi dokonalá dělba práce.
VČELÍ KRÁLOVNA
Jediná matka v úlu
Matka je včelí samička, která je na první pohled největší a má jako jediná vyvinuté pohlavní orgány. V úlu se dožívá nejdelšího věku, dvou až pěti let. Její úlohou je klást vajíčka a zabezpečit obnovu včelstva.
Z úlu matka vylétá pouze při snubním proletu. Při něm se spáří s přibližně 15 trubci a uloží až šest milionů spermií, aby v plodném období nakladla přibližně dva tisíce vajíček denně.
Zajímavost: Z oplozených vajíček se líhnou včelí dělnice nebo matky, z neoplozených pak trubci. Matka se může vyvinout z každého oplozeného vajíčka, pokud má zvláštní péči. Vydatné krmení mateří kašičkou s přísadami dalších látek nastartuje růst pohlavních orgánů matky.
TRUBCI
Včelí samečci
Trubci tvoří přibližně 6 % včelstva, v jedné včelí rodině jich najdeme 500 až tři tisíce, a to pouze v období od dubna do srpna. Mají zavalitější tělo než včely a chybí jim žihadlo. Jejich životní úlohou je oplodnit mladé matky.
Samečci se líhnou z neoplozeného vajíčka přibližně 24 dní, žijí však pouze několik týdnů, přibližně tři měsíce. Po aktu páření s královnou totiž hynou. Pohlavní orgány samečka zůstanou přichyceny na zadečku včelí královny. Pokud se trubec při snubním letu nespáří a neuhyne, je z úlu po čase jako nepotřebný vyhnán.
VČELA DĚLNICE
Nejpracovitější člen z týmu
Dělnice tvoří zhruba 94 % včelstva. V úlu jich najdete 10 až 20 tisíc v zimě a 50 až 60 tisíc v době vrcholového rozvoje včelstva. Líhnou se 21 dnů z oplozených vajíček a po vyvinutí jsou velmi aktivní. Za život si dělnice projde fází mladušky a létavky, přičemž obě tyto role s sebou nesou řadu povinností. V sezoně se dožívají 6 až 8 týdnů, v zimním období z důvodu nižšího množství práce 7 až 9 měsíců.
VČELA MLADUŠKA
Chod úlu pod kontrolou
Mladuška vykonává všechny nezbytné práce v úlu. V prvních dnech má v pozici čističky na starost čištění pláství. Poté na sebe bere úlohu krmičky, kdy zásobuje starší larvy potravou.
V roli kojičky pak krmí mladší larvy a matku mateří kašičkou. Mezi 11. a 20. dnem začne produkovat vosk, čehož využije při stavbě pláství, stává se z ní stavitelka. Po 20. dnu se stává skladnicí a od přilétajících včel přebírá pyl a nektar, které uskladňuje v úlu. Předposlední role mladušky je včela klimatizující. Svými křídly pomáhá větrat a udržovat stálé klima v úlu. Po praxi strážkyně česna, kdy hlídá vstup do úlu, se stává létavkou.
VČELA LÉTAVKA
Konečně meDobraní!
Létavka neboli sběračka se na tvorbě medu podílí ze všech příslušníků včelí rodiny největším dílem. Za den absolvuje až 10 výletů do přírody, přičemž do úlu přináší nektar, pyl, vodu a propolis. Průměrně za život vyprodukuje asi 9 gramů medu.
A jak takové sbírání pylu probíhá? Létavka si to sviští rychlostí až 30 kilometrů v hodině, křídly přitom mávne přibližně 230krát za sekundu. V takto intenzivním nasazení sbírá pyl po dobu 10 až 20 dnů.
Víte, jak vzniká med?
Med se tvoří z nektaru, který se nachází na dně každého květu. Ten včela nasaje do medného váčku a letí s ním zpátky do úlu. Již v průběhu letu se z něj odpaří 50 % vody a mísí se se šťávou z hltanové žlázy, čímž se obohatí o enzymy. Samotný med pak vzniká v úlu, kdy létavka nektar předá mladší včele, která do něj přidá další enzymy a aminokyseliny. I nadále se z něj odpařuje voda. O medu pak hovoříme ve chvíli, kdy obsah vody v nektarovém koncentrátu dosáhne 14 %. Med se pak může uložit do pláství. Tento proces trvá přibližně 4 a půl dne.
Zajímavost: Pro tvorbu 1 kg medu včely vzlétnout až pět milionkrát a opylují až milion květů.
Včelí produkty z naší nabídky
Med
Komplex vitamínů
Med je nejznámějším a nejoblíbenějším produktem včel. Jen v Česku spotřebujeme v průměru jeden kilogram ročně na osobu, což se rovná kávové lžičce každý týden. Obsahuje vitamíny A, B-komplex, C, D, H, K, E, P, minerální a stopové prvky, a má blahodárný účinek na organismus.
Mateří kašička
Posiluje a omlazuje
Má regenerační a omlazující účinky, posiluje organismus a zvyšuje jeho obranyschopnost.
Včelí vosk
Svíčka nebo platidlo?
Včelí vosk má široké spektrum využití. Ve včelařství je využíván na výrobu mezistěn, v kosmetickém průmyslu do mastí či krémů, ve výrobním průmyslu do leštidel. Dříve byl dokonce považován za tak vzácný, že se používal jako platidlo.
Propolis
Ničitel bakterií a plísní
Je ceněn pro své výrazné antibiotické a protizánětlivé účinky, zabraňuje rozmnožování bakterií, virů a plísní.
Včelí jed
Povzbudí vaše srdce
Používá se proti srážlivosti krve, bolesti kloubů a nervů, posiluje činnost srdce a rozšiřuje cévy.
Zajímavosti ze světa včel
Opylení květů
Služební cesty za vůněmi květů
Dělnice mají delší sosáček a speciální zařízení na nohou, které slouží ke sběru pylu. Včela je vybavena 170 čichovými receptory, díky kterým rozpozná stovky druhů pylu i jejich lokaci. Silné včelstvo denně do úlu snese až kilogram pylu.
Opylení květů je velmi důležitou součástí ekosystému, bez něj by lidstvo do tří let vyhynulo.
Rojení
Čas změnit lokál
Rojením se včelstvo rozmnožuje v době, když už je tak početné, že se do úlu nemůže vejít. Včely proto začnou vychovávat novou matku. Pro tu postaví velkou buňku, matečník, kde je vychována. Když je dost velká, včely se rozdělí na dvě rovnocenné skupiny a polovina se starou matkou odlétá do vyhlídnuté dutiny. Aby nedošlo k souboji, mladá matka se vylíhne až poté, co je stará matka pryč.
Přezimování
Rozestupy zakázány
V druhé polovině roku včelstvo postupně omezuje plodování. Starší trubci už nejsou krmeni a postupně jsou vyhnáni z úlu. V zimním období se včely seskupí do kulovitého hroznu, v jehož centru je teplo. Včely sedí těsně u sebe, aby teplo neunikalo ven, postupně jedí medové zásoby a chvěním hrudních svalů vyrábějí teplo. Čas od času se vymění, prokřehlé vlezou dovnitř a ohřáté na povrch. Jenom tak pospolu mohou zimu přežít.
Bodnutí žihadlem
BOZP - pravidla bezpečnosti práce
Víte, že žihadlo na konci zadečku je duté a napojené na jedový váček? Na žihadle se nacházejí zpětné háčky, které znemožňují po bodnutí jeho vytažení z rány. Včela si tak po bodnutí vytrhne žihadlo i s jedovým váčkem a následně umírá. Po vytržení žihadla dochází ještě po nějakou dobu k vypouštění jedu do rány, což zvyšuje účinek bodnutí. Pokud má člověk žihadlo v ráně, v žádném případě ho nesmí vytahovat tak, že by ho uchopil za jedový váček, neboť by si tím vymáčkl zbytek jedu ve váčku do rány. Žihadlo je nutno vyškrábnout tenkým předmětem.
Několik slov na závěr...
Vážení obchodní partneři, přátelé,
děkujeme za spolupráci v roce 2021 a přejeme vám příjemné prožití vánočních svátků.
Do nového roku pak pevné zdraví, štěstí a mnoho osobních i pracovních úspěchů.
Těšíme se na další společnou cestu.